Pro budoucí prvňáčky

Školní zralost a školní připravenost

Dovednosti a návyky důležité pro školu dítě nezíská samozřejmě jen tím, že dosáhne věku 6 let. Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem a je ovlivňováno řadou faktorů, jakými mohou být rodinné zázemí nebo délka pobytu v mateřské škole. Je nutné si uvědomit, co všechno se pro dítě se vstupem do školy změní. Činnosti jsou povinné, doba řízené práce se zvyšuje, dítě musí dodržovat pravidla výuky, orientovat se samostatně v chodu budovy, samostatně pracovat, tlumit impulsy a momentální nápady, spolupracovat v určený čas s paní učitelkou, případně s ostatními dětmi.

Školní zralost je tedy stav dítěte, který zahrnuje jeho zdravotní, psychickou a sociální způsobilost začít školní docházku. Je pojímána spíše z psychologického hlediska a zohledňuje biologickou podstatu, tedy proces zrání. Školní připravenost je záležitostí více pedagogickou a zohledňuje proces učení. Obě kategorie spolu úzce souvisí, doplňují se a prolínají spolu. Ke zvládnutí povinností školní docházky je třeba, aby dítě bylo zralé a připravené na vstup do první třídy, aby byl jeho organismus schopen adaptovat se na prostředí školy. Nejčastěji se uvádějí tři složky školní zralosti fyzická (tělesná), psychická, sociální a emocionální.

Fyzická zralost

Fyzická zralost je v tomto věku velice individuální. Dítě dozrává pro školní docházku přibližně v 6 letech a čtyřech měsících. Děvčata by měla v tomto věku dosahovat průměrné výšky 105 až 115 cm, chlapci 110 až 118 cm. U děvčat se váha pohybuje mezi 19 a 23 kg, u chlapců pak mezi 17 a 22 kilogramy. Nezapomínejme však na individuální odchylky způsobené geneticky, kdy jsou rodiče například nadprůměrně vysocí, štíhlí, či naopak menšího vzrůstu. Dochází k první proměně tělesné stavby, postava se protahuje, končetiny se prodlužují. Změny vedou k dosažení „filipínské míry", kdy si dítě sáhne pravou rukou přes temeno hlavy na levé ucho. S proměnou tělesných proporcí totiž úzce souvisí změny v ovládání těla. Dítě je schopno přesnějších pohybů, které dříve nezvládalo a které jsou nezbytné pro úspěšné zvládání psaní, lépe také koordinuje automatické a volní pohyby. Neméně důležitý pro stanovení stupně fyzické zralosti je také vývoj zubů – započetí druhé dentice. Opakovaně se ukazuje důležitým i celkový zdravotní stav. Před šestým rokem věku dochází u dítěte také k vyhranění laterality rukou.

Psychická zralost

Tímto pojmem označujeme celou řadu aspektů. V první řadě je to dosažená úroveň v oblasti poznávacích procesů (sluchové a zrakové rozlišování, analyticko-syntetické myšlení ). Nutná je určitá kapacita paměti, zejména schopnost záměrného zapamatování a soustředění. Chápání světa by mělo být již více realistické, fantazijní pohled by měl být postupně snižován. Dochází k přechodu od názorného myšlení k myšlení logickému. Důležitá je i dosažená úroveň v rozvoji řeči (bohatá slovní zásoba, eliminace poruch výslovnosti, gramaticky správná řeč). Podkladem pro rozvoj dovednosti psaní je vyspělá grafomotorika. Nezbytný je správný a fixovaný úchop tužky, kresba by měla být bohatá na detaily, propracovaná, vyspělá. Dítě by mělo být schopno napodobit geometrické tvary, správně zobrazovat figurální kresbu. Velmi důležitou otázkou je úroveň pracovní zralosti. Zájem o hru sice ještě přetrvává, ale současně by se mělo dítě zajímat o činnosti podobající se školním úkolům (např. úkoly v dětských časopisech). Mělo by se umět záměrně soustředit po určitou dobu, pracovat v řízené činnosti, mělo by být samostatné a aktivní, stačit v pracovním tempu ostatním dětem.

Sociální a emocionální zralost

Dítě nastupující do školy by se mělo umět odloučit na určitou dobu od rodiny. Mělo by být připraveno vzít na sebe roli školáka, diferencovaně reagovat na učitele a spolužáky. Dále musí být schopno podřídit se frontální formě práce ve skupině, plnit požadavky skupiny a kooperovat ve skupině. Emočně by mělo být dítě stálejší než v předchozí době, kdy bylo charakteristické časté kolísání či střídání nálad, mělo by být schopno potlačit svou afektivitu. Mělo by umět regulovat svá přání, potřeby i chování. Na počátku tohoto období je tedy většina dětí připravena opustit na krátkou chvíli bezpečí rodiny a zahájit navazování vztahů mimo rodinu.

Školní nezralost

Školní nezralost je souhrnný název pro skupinu znaků, které mohou způsobovat rané školní selhání dítěte.

• Mezi hlavní projevy nezralosti dítěte patří nesamostatnost, neobratnost, přecitlivělost a impulzivnost (plačtivost, vzdorovitost), nesoustředěnost (přílišná hravost), neklid až agresivita, nebo naopak apatie.
• Nastoupí-li do školy nezralé dítě, je vystaveno dlouhodobé stresové situaci.
• Požadavky, na které nestačí, vedou k přetěžování, zvýšené únavě, vyčerpání, zvýšení nemocnosti dítěte. Je ohrožena jeho školní úspěšnost, může dojít k rozvoji tzv. syndromu neúspěšného dítěte.
• Výjimkou není ani vznik řady psychosociálních problémů, jako je rozvoj neurotických projevů - např. školní fobie, poruchy příjmu potravy, dále poruch chování - negativismus, zvýšená agresivita.
• Předčasný nástup do školy může ovlivnit i formování negativního sebepojetí, dítě vidí sebe samo jako neúspěšné, méněcenné. Může nastat problém se začleněním dítěte do formující se třídní skupiny, školsky neúspěšné dítě často stojí na okraji kolektivu.
• Učitelky mateřských škol jsou prvními odborníky, které na možnou školní nezralost mohou rodiče upozornit.